Počet zjištěných případů infekce je pouze asi 6 % jejich skutečného počtu.

Oficiální údaje o počtu potvrzených případů COVID-19 (infekční onemocnění způsobené novým koronavirem) v různých zemích světa, které se objevují v denních zprávách, včetně zpráv z Johns Hopkins University, jsou radikálně podhodnoceny ve srovnání s skutečný stav věcí, domnívá se lékař Christian Bommer a profesor Sebastian Vollmer z univerzity v Göttingenu (Německo).

Bommer a Vollmer došli k tomuto závěru vytvořením matematického modelu založeného na výsledcích studie provedené skupinou vědců z Imperial College London (UK). Autoři této studie, publikované 30. března v The Lancet Infectious Diseases, přehodnotili úmrtnost na COVID-19 v různých věkových skupinách (ve skupině nad 80 let tato míra přesahuje 13 %), a také odhadovanou průměrnou dobu mezi nástupem příznaků a úmrtím (přibližně 18 dní).

Z těchto údajů vypočítali Bommer a Vollmer odhadovanou úmrtnost na infekci k 31. březnu pro 40 nejvíce postižených zemí světa, přičemž vzali v úvahu velikost populace a její věkovou strukturu. Při porovnání výsledků svých výpočtů s dostupnými statistikami potvrzených případů COVID-19 k 17. březnu, tedy dva týdny před 31. březnem, však vědci zjistili velmi výrazný rozpor. Ve všech zemích byl počet potvrzených infekcí k 17. březnu výrazně nižší, než by měl být, vzhledem k počtu úmrtí, ke kterým došlo o dva týdny později.

Prohlédněte si galerii hlavních faktů o koronaviru:

Podle vědců je ve všech zemích světa v průměru odhaleno jen asi 6 % případů infekce a skutečný počet nakažených lidí na planetě již může dosáhnout několika desítek milionů. Výpočty provedené společností Bommer a Vollmer ukázaly, že k 31. březnu bylo koronavirem v Německu nakaženo asi 460 000 lidí, ve Spojených státech více než deset milionů, ve Španělsku více než pět milionů, v Itálii asi tři miliony a zhruba dva miliony lidé. Univerzita Johnse Hopkinse toho dne oznámila, že celkový počet potvrzených případů na planetě je nižší než 900 tisíc, to znamená, že drtivá většina infekcí zůstala neodhalena, vysvětlují Bommer a Vollmer.

Zejména poznamenávají, že skutečnost, že některé evropské země, jako je Itálie a Španělsko, zaznamenaly mnohem vyšší úmrtnost ve srovnání s počtem potvrzených infekcí než Německo, může být způsobena nedostatečným a příliš pozdním testováním.

p>

Bommer a Vollmer se domnívají, že je nemožné zrušit karanténní omezení platná ve všech zemích pouze na základě významného snížení nemocnosti a úmrtnosti. K identifikaci nových případů nákazy je potřeba dobře zavedený systém, aby bylo možné okamžitě izolovat nakažené a ty, kteří s nimi přišli do kontaktu. Jinak je při absenci takto jasného systému opatření nové propuknutí koronavirové infekce ve světě jen otázkou času, zdůrazňují vědci.