& laquo; společná práce, pro můj prospěch, to spojuje & raquo; & ndash; Notoricky známá kočičí matroskin se chvěla a uklidnila strýce Fedora, který se obával konfliktu, který vznikl v Prostokvashino. A mezitím pes vůbec není & laquo; fík; Stolo to za to, aby nakreslili kamna a nabídli zabručenou kočku, aby spolu zpívala pár písní, podíváte se, že by se nestala žádná hádka. Společný zpěv pomáhá vytvářet ve skupině sociálních kontaktů a vytváří pocit jednoty s těmi, kteří stojí poblíž, vytáhne poznámky. Žádná jiná činnost vám neumožňuje dosáhnout podobného účinku v tak krátké době. Takového neočekávaného závěru dosáhli vědců z Oxfordu v důsledku rozsáhlého výzkum.
Členové sboru, setkání pouze jednou týdně, po měsíci (tj. Po 4 setkáních) se začali cítit jako členové přátelského a sjednoceného týmu. Účastníci různých kruhů nebo kolegů, kteří pracují společně, však zpravidla přicházejí k podobnému pocitu až po několika měsících. Vědci se domnívají, že vysvětlení tohoto jevu by mělo být požadováno při evolučním vývoji lidstva, když zpěv sloužil nejen způsob, jak vyjádřit emoce, ale také poskytovat signály nezbytné pro přežití v drsné prehistorické éře.
Sborální zpěv nás nutí okamžitě cítit jednotu se všemi členy týmu současně, potřeba budovat vztahy s každou jednotlivou osobou samo o sobě zmizí. psychologie vztahů mezi sebou tak sjednocuje lidi, že zpěv lze nazvat nejvíce sociálním zaměstnáním všech existujících.
V rámci studie vědci spojili 100 lidí ve věku 18 do 83 let ve 7 různých skupinách. Průměrný věk každé skupiny se pohyboval od 52 do 60 let. Každá ze skupin si vybrala lekci podle svých představ. 4 skupiny upřednostňoval sborový zpěv, 2 se rozhodli udělat vyšívání a v sedmém účastnících se rozhodli provést lekce kaligrafických dovedností. Experiment trval celkem 7 měsíců. Účastníci každé skupiny se setkali jednou týdně po dobu 2 hodin. Po 1 měsíci, tři a sedm, každý účastník vyplnil podrobný dotazník, který nám umožňuje posoudit stupeň soudržnosti týmu.
Na konci experimentu zažívali účastníci všech 7 kurzů přibližně stejně vřelé pocity k ostatním členům týmu. Průzkum provedený o měsíc později ale vědce neuvěřitelně překvapil. Zatímco jehličkové a kaligrafové se ve svých skupinách stále cítili poněkud nejistě, sboristé fungovali jako jeden sehraný tým, který existoval už poměrně dlouho. Pravděpodobně takový efekt vzniká kvůli tomu, že každý přispívá ke společné věci, přizpůsobuje se ostatním a dokonce zanedbává svou vlastní individualitu pro společnou věc. Další výzkum by měl ukázat, jak efektivní jsou v tomto ohledu další typy společných aktivit: tanec, kurzy fitness, účast na divadelních představeních. Ostatně rituální tance nebo společné lovy byly v životě starověku také velmi důležité. Závěry získané jako výsledek výzkumníků pomohou lépe porozumět lidské psychologii, organizovat dobře koordinovanou práci v týmu, zvýšit produktivitu práce a prostě trochu zpříjemnit život. Víte, kdyby o tom Sharik tenkrát věděl, nemusel by naléhavě volat strýci Fjodorovi, on i Matroskin sami by krásně zpívali.