Hladina určitých bílkovin může v krvi stoupnout, než člověk spáchá sebevraždu. K tomuto závěru došli američtí vědci.
Studie je důležitým krokem k provedení krevního testu, který psychiatrům umožní objektivně posoudit pravděpodobnost sebevraždy lidí.
Tato myšlenka však nebude brzy realizována, říká Dr. Charles Luther, vedoucí pohotovostní psychiatrie na klinice Lenox Hill (New York, USA).
„Výsledky studie vypadají velmi zajímavě a slibně. Psychiatrie skutečně potřebuje objektivní analýzy sebevražedných myšlenek, protože je extrémně obtížné toto riziko při rozhovoru s pacientem spolehlivě posoudit,“ říká Dr. Charles Luther, přednosta urgentní psychiatrie na klinice Lenox Hill (New York, USA).
„Problém je v tom, že si to člověk nemusí přiznat,“ říká Dr. Alexander Niculescu, jeden z autorů studie, odborný asistent psychiatrie na Indiana University (Indianapolis, USA). „Člověk nechce být společensky stigmatizován. A nechce být násilně hospitalizován. Ale mnoha z těchto tragédií lze ve skutečnosti předejít.“
Vědci analyzovali složení krve devíti mužů s bipolární poruchou. Podařilo se jim identifikovat skupinu proteinů, jejichž koncentrace se výrazně mění s růstem sebevražedných myšlenek.
Vědci se dále obrátili na patologickou službu, která jim poskytla informace a testovací vzorky od několika sebevražd mužů srovnatelného věku se stejnou diagnózou. Ukázalo se, že hladina zmíněných bílkovin u těchto jedinců byla ještě vyšší.
Nejcitlivějším proteinem byl SAT1, který se podílí na programované buněčné smrti (ve skutečnosti jde o proces buněčné sebevraždy). Další identifikované proteiny patřily do skupiny mediátorů zánětlivých a stresových systémů organismu.
Není zcela jasné, proč hladina těchto konkrétních molekul závisí na sebevražedných myšlenkách. Jedna věc je však jistá: zvýšení koncentrace těchto bílkovin není faktorem, který by lidi vybízel k sebevraždě. "Není to nic jiného než korelace, nemá to žádnou kauzální složku," říká Luther.
Přestože se analýza dosud v lékařské praxi nestala rutinou, bdělost blízkých je velmi důležitá. Věnujte zvýšenou pozornost chování svých příbuzných. V případě pochybností se poraďte s psychiatrem.
Výsledky této studie byly publikovány v časopise Molecular Psychiatry (Molekulární psychiatrie).