Nejvíc se to dotkne dětí.
V úterý vydala evropská kancelář Světové zdravotnické organizace novou zprávu o sledování dětské obezity. Podle autorů tato zpráva obsahuje nejkomplexnější údaje o nadváze, fyzické aktivitě a stravě mezi chlapci a dívkami ve věku od šesti do devíti let z 36 zemí regionu, včetně Ruska (jako příklad používáme Moskvu).
V řadě zemí, píší autoři studie, má každé třetí dítě nadváhu nebo obezitu. Průměrná prevalence nadváhy je 29 % u chlapců a 27 % u dívek; prevalence obezity je 13 % u chlapců a 9 % u dívek. Nejvyšší míry jsou pozorovány ve středomořských zemích – v Řecku, Španělsku, Itálii a na Kypru. Žije zde přes 40 % chlapců a dívek s nadváhou a 19 % až 24 % chlapců a 14 % až 19 % dívek s obezitou. Nejnižší výskyt zaznamenaly země Střední Asie – Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán. Zde má 5 až 12 % chlapců a dívek nadváhu a méně než 5 % je obézních.
Více než 2000 dětí se zúčastnilo studie v Moskvě. Z toho 27 % chlapců a 22 % dívek již má nadváhu, 10 % chlapců a 7 % dívek již trpí obezitou, podle údajů uvedených ve zprávě.
Autoři zprávy zkoumali stravovací návyky dětí. Jak se ukázalo, 90 % dotázaných dětí snídá každý den v Moskvě. Rusko je podle tohoto ukazatele druhé za Portugalskem, Dánskem a Španělskem. Nejméně často snídají děti v Kazachstánu (méně než 50 %). Ale zároveň jen polovina dětí v Moskvě jí každý den čerstvé ovoce, třetina - zeleninu. Třetina dětí také konzumuje sladkosti více než třikrát týdně.
Jaké fráze by se neměly říkat obéznímu člověku? V galerii je jich 12:
Anna Karpushkina, dětská lékařka a vedoucí programu Alfa-Endo Charitativní nadace KAF, se domnívá, že údaje WHO obecně odrážejí situaci v zemi. "Nyní se tato studie rozšiřuje do dalších regionů – sběr dat se například provádí v Jakutsku. Mohou existovat regionální rozdíly, ale předchozí studie obezity neprokázaly významné rozdíly v regionech, “říká paní Karpushkina. Tvrdí, že nárůst dětské obezity ve všech zemích souvisí s dostupností levných sladkostí, rychlého občerstvení a převážně pasivní zábavy před obrazovkou chytrého telefonu, televize a počítače. Zároveň se celosvětově zvyšuje spotřeba slazených vysoce kalorických nápojů, stále více rodičů používá v jídelníčku svých dětí polotovary. Navíc se pohybová aktivita u dospělých také snížila v důsledku dostupnosti dopravy a automatizace výroby.
Příčinou obezity je tedy nadvýživa a nedostatek fyzické aktivity, respektive nerovnováha mezi přijatými kaloriemi a výdejem energie. Na regulaci těchto dvou bodů je postavena taktika boje s obezitou.
Paní Karpushkina upozorňuje na skutečnost, že obezita v dětství je do značné míry spojena s její přítomností v dospělosti. Minimálně 70 % obézních dětí tedy žije s tímto onemocněním i v dospělosti, přičemž jeho stupeň obvykle progreduje. U obézního dítěte je navíc třikrát až osmkrát vyšší pravděpodobnost, že se u něj rozvine cukrovka 2. typu. „Diabetes mellitus spolu s obezitou výrazně zvyšuje riziko různých chronických onemocnění, snižuje kvalitu života a fyzické aktivity, zvyšuje riziko sociální izolace a míru stresu,“ dodává odborník
Autoři studie varují, že pandemie COVID-19 pravděpodobně dále zvýší prevalenci dětské obezity v evropském regionu.
„Uzavírání škol a uzamčení může mít za následek omezený přístup dětí ke školnímu stravování a omezenou fyzickou aktivitu, což následně prohlubuje nerovnosti. Proto by během pandemie měly být strategie prevence dětské obezity i nadále prioritou,“ stojí v oficiální tiskové zprávě.
Omezení pohybu a fyzické aktivity, věří Anna Karpushkina, nemůže pomoci, ale nepřispívá k nárůstu hmotnosti u dětí i dospělých. „Pandemie koronaviru potvrdila důležitost co nejrychlejšího vyřešení tohoto problému, protože obětí nové infekce se nejčastěji stávají lidé, jejichž zdraví je podkopáváno podvýživou. Pro ně je nemoc obzvláště obtížná a často končí smrtí,“ vzpomínala paní Karpushkina.
Odborník na výživu Aleksey Kovalkov si je jistý, že hlavním problémem je nedostatek znalostí o tom, jak a proč je třeba správně jíst: „Kdyby děti byly v tomto ohledu gramotné, doma, věděl, co jíst. Připomíná, že ve Státní dumě vystoupil s iniciativou zavést hodiny výživy do školních osnov, ale u poslanců nenašel pochopení. Lékař tvrdí, že bezplatnou pomoc s touto nemocí v Rusku lze získat pouze ve Federálním výzkumném centru pro výživu, biotechnologii a bezpečnost potravin (dříve na klinice Ústavu výživy Ruské akademie lékařských věd). „Proto soukromé kliniky vzkvétají. A pokud bude stát tomuto problému věnovat pozornost, ukáže se, že v každém regionu je nutné urychleně postavit nemocnici, a ne jen jednu,“ uzavřel Alexey Kovalkov