Bionická budoucnost je tady

Historie budoucnosti

Pokusy vybavit osobu chybějícími částmi byly provedeny ve starověkém Egyptě před 3000 lety. Vykopávky odkryly dřevěné prsty, které usnadňovaly pohyb invalidů. V 16. století vynalezl francouzský chirurg Ambroise Pare mechanickou ruku. Končetina fungovala díky složitému systému bloků a pružin, které zajišťovaly flexibilitu zařízení. Mezi další Pareovy úspěchy patří umělá noha připomínající kolenní kloub.
Podle autorů The Wall Street Journal čekají člověka v budoucnosti skutečně nelidské příležitosti.

Zapamatovat si datum svatby, narozeniny tchyně a kde jsou ponožky, není pro muže těžké. Čip napojený na hippocampus (oblast mozku zodpovědnou za vzpomínky) rozšíří krátkodobou paměť a „zrychlí“ mysl na rychlost počítače. Speciální mozkové rozhraní vám umožní přímo nahrávat myšlenky do vyhledávače a okamžitě získávat informace.

Vědci nijak nespěchají, aby stanovili časový rámec – příliš mnoho překážek dělí vývojáře od neuvěřitelné budoucnosti. Jakákoli implantace je vždy rizikem odmítnutí a infekce: kdo chce doslova riskovat hlavu? Neurofyziologové navíc plně nepochopili stávající funkčnost. Možná jsou nadlidské schopnosti již přirozené přírodě?

Kyborgové mezi námi

Bionické protézy si netroufají nazývat protézy. Jestliže dřívější umělé končetiny reagovaly pouze na pohyb přeživší části paže nebo nohy, pak je dnešní elektronika přímo kombinována s nervovými zakončeními. To znamená, že protézy se uvádějí do pohybu signály z mozku.

Sociální psycholog z Curyšské univerzity, 36letý Berthold Mayer, je vlastníkem nejmodernější ruky. S ním může loupat banán, zavazovat tkaničky, telefonovat. Pravda, inovativní vývoj zatím hru na kytaru neumožňuje. „Ale zaparkovat je pohodlné,“ říká Berthold. – Zápěstí se otáčí o 360 stupňů! Velmi užitečné při paralelním parkování.

Příklad tohoto chlápka inspiroval vývojáře natolik, že vytvořili první bionické stvoření na světě k jeho obrazu a podobě. Robot za 1 milion dolarů mluví, chodí, dýchá plícemi, má tlukoucí srdce a pumpuje umělou krev syntetickými cévami. Je zde pankreas, ledviny, slezina, průdušnice. Vidí, slyší a dokonce vede konverzaci. Publikum je nadšené! Vědci však nedokázali vymyslet třetinu organismu. A zatím ani teoreticky není jasné, jak „napojit“ uvedené orgány na živý organismus.

Neměli byste se bát robotické apokalypsy, Mayer si je jistý. Je nepravděpodobné, že věda v příštím století vytvoří 100% bionický organismus. K povstání strojů orgány a končetiny nestačí – potřebujeme také umělou inteligenci.

Ředitel skupiny biomechatroniky MIT Hugh Herr je optimističtější. Podle jeho předpovědí do konce 21. století koncept „osob se zdravotním postižením“ zmizí: biofyzici a inženýři budou schopni obnovit téměř všechny ztracené funkce.

Moderní medicína již dala impuls kyborgizaci – sjednocení člověka a techniky v jediném těle. Jeden člověk může mít kardiostimulátor, kochleární implantát, umělou sítnici, elektrody v mozku pro kontrolu epilepsie, bionickou nohu, ruku, konec konců penis.

V roce 1955 napsal Stanislav Lem příběh „Existujete, pane Jonesi?“. Polský spisovatel sci-fi popsal život závodníka z budoucnosti, který byl v důsledku četných nehod nucen nahradit všechny orgány a končetiny bionickými protézami. Rozkoš není levná záležitost, a tak musí být zadlužený hrdina postaven před soud. Jak však posuzovat Jonese – ve všech ohledech není hrdinou člověk, ale pouhý stroj.

Evoluční vývoj

Neil Harbisson, který od dětství trpěl achromatopsií (černobílé vidění), si do hlavy implantoval anténu. Tak se naučil slyšet barvy… Ano, ano, nemýlili jste se! Neil má v zadní části hlavy čip, který přijímá signál z antény a převádí jej na vibrace. Každá barva má svou poznámku. Červená – fa, žlutá – sůl, la – zelená, si – tyrkysová, do – modrá, re – fialová, mi – růžová. Neil se naučil rozpoznávat stovky odstínů, včetně infračerveného a ultrafialového.

Zároveň existuje několik kroků od praktického použití k techno-otroctví. Nikdo totiž netušil, že se používání smartphonu změní v závislost. Zdá se, že navzdory pochybnostem si lidé brzy budou moci pořizovat náhradní orgány, měnit je a provádět údržbu stejně volně, jako si nyní kupují vysavač nebo toustovač.