Toto je závěr vědcůz University of Washington School of Medicine studoval fyziologii stárnutí mozku. V průběhu výzkumu byla hlavní pozornost zaměřena na metabolické procesy probíhající v mozkových buňkách. Je známo, že čím rychleji probíhá metabolismus mozku, tím vyšší je jeho aktivita a kognitivní funkce a pokles metabolismu je jasnou známkou stárnutí.
Nápadným příkladem rozdílů mezi mladým a stárnoucím mozkem je metabolismus cukrů: pokud se u mladých lidí část glukózy zpracovává za účasti kyslíku (aerobní glykolýza) a část bez něj (anaerobní glykolýza), pak s věkem , příspěvek anaerobní glykolýzy k metabolismu mozku neustále klesá a kritického minima dosahuje po 60 letech. Schopnost používat anaerobní glykolýzu je tedy ukazatelem mozkové aktivity a mládí.
Během experimentu vědci zkoumali mozkovou aktivitu dobrovolníků: žen a mužů ve věku 20 až 82 let pomocí pozitronové emisní tomografie (PET). Metoda je založena na hodnocení úrovně a způsobu spotřeby glukózy a kyslíku mozkovými buňkami.
Po posouzení úrovně jejich metabolismu sestavili vědci počítačový model mozku mužů a žen. Díky vědecké instalaci bylo možné vyhodnotit změnu mozkové aktivity, ke které dochází v průběhu času.
Porovnání ženského mozku s mužským ukázalo, že ženský mozek je před stářím aktivnější než mužský – ve srovnání s mozkem mužských vrstevníků a aktivněji využívá proces anaerobní glykolýzy. Navíc tento rozdíl asi 3,8 roku přetrvává po celý život. Při pokusu odhadnout věk mužského mozku v porovnání se ženským počítač vynesl informaci, že je o 2,4 roku starší. Průměrný rozdíl v mladistvosti mozku slabšího a silnějšího pohlaví byl tedy 3 roky. Pro tento jev zatím neexistuje vysvětlení, ale samotný objev částečně objasňuje dřívější pozorování vědců ohledně lepší schopnosti učení u starších žen a menší náchylnosti něžného pohlaví k Alzheimerově chorobě.
Související fakta:
- Mužský mozek váží o 100–150 gramů více než ženský a o 10 % hmotnější, ale v poměru k hmotnosti a povrchu těla jsou ženský a mužský mozek úplně stejné.
- Nebyl nalezen žádný rozdíl mezi mozkovou hmotou a mentální kapacitou. Nejtěžší mozek v historii medicíny vážil téměř 3 kilogramy a patřil muži trpícím epilepsií a idiocií.