„Silná“ imunita s koronavirem může jen škodit

Fontanka se zeptala Alexandra Polevshchikova, doktora biologických věd, profesora Institutu experimentální medicíny v Petrohradě, proč je nutné za šest měsíců přeočkovat proti různým infekcím obecně a proti koronaviru .

— Alexander Vitalievich, zahraniční vědci tvrdí, že předčasné přeočkování je zbytečné a dokonce plné vedlejších účinků.

— Názor autorů článku je uveden v The Lancet a nic víc, nejedná se o studii. A kromě toho, ne každému tištěnému slovu by se mělo bezpodmínečně věřit. O jejich předpokladu nemá cenu diskutovat, podle mě se brzy přesvědčíme sami. Vycházím z historicky zavedených schémat přeočkování. Vezměme si například ne covid, ale jiné virové onemocnění – klíšťovou encefalitidu: primovakcinace se provádí 2x s odstupem měsíce, pak – za rok, pak za tři roky. A každý, kdo dodržoval tento vzorec, neonemocněl a nezemřel po kousnutí klíštěte.

Jakákoli očkovací kampaň má vliv, ať se nám to líbí nebo ne. Příkladem jsou pravé neštovice, jejichž pandemie si vyžádaly desítky milionů životů. Díky celosvětové očkovací kampani včetně přeočkování byl v roce 1977 vyřazen a od počátku 80. let se proti němu přestalo očkovat. Vzpomeňte si, jak se v 90. letech prakticky zastavilo očkování a přeočkování proti záškrtu – a došlo k propuknutí nemoci. Tento seznam není vyčerpávající. Byly sovětské časy, kdy, aby studentům ukázali pacienta se spalničkami, byli shromážděni ze všech univerzit najednou: protože nemohl být jiný případ – prakticky žádné spalničky nebyly. A teď kolik to je? Ukrajina má epidemii spalniček. A máme? Ani nevíme, kolik lidí to vydrží.

— V případě očkování proti koronaviru vedeme paralelu s očkováním proti chřipce, a to každoroční. Proč je nám nabídnuto přeočkování koronavirem za šest měsíců?

– Protože zatím s jistotou nevíme, jak dlouho trvá imunita jak po nemoci, tak po očkování, a ochrana je při pandemii důležitá. Snad se jedná o zajištění, to zjistíme, až se nashromáždí další data. Ale upřímně řečeno nechápu, proč se bojíme přeočkování. Vědci publikovali článek o riziku rozvoje Guillain-Barrého syndromu a kardiomyopatie? Riziko jejich rozvoje je tedy i u onemocnění covid. A navíc se mluví jen o svých vakcínách – Modern a Pfizer, podobné ani nemáme. A když říkají, že mluvíme o Astra-Zeneca, vytvořené na stejném principu jako Sputnik V, musíme si uvědomit, že nejsou totožné.

— Lidé nenosí roušky, nechtějí se nechat očkovat a chlubí se tím, že ještě neonemocněli, což znamená, že mají „silnou imunitu“ a nepotřebují vakcínu. A co je to za „silnou imunitu“?

– Potíž je v tom, že v oblasti imunity jsou všichni skvělí specialisté. „Mám silný imunitní systém – nebudu nemocný,“ můžete často slyšet. Nesmysl, stejně onemocníte – dochází k infekci. Navíc projevy ochranné reakce budou silnější než u těch, kteří mají slabý imunitní systém. Pokud má člověk silnou imunitu, jeho tělo prudce reaguje na patogen, například stejný virus. Vysoká horečka, bolest hlavy – důkaz, že tělo aktivně bojuje s virem a vy se rychleji zotavíte.

15 potravin, které zabíjejí koronavirus

– Při chřipce a SARS byste proto neměli snižovat teplotu, pokud není vyšší než 38 stupňů. Ale koronavirus je jiný příběh – musí být sestřelen, jinak se může rozvinout cytokinová bouře.

—Produkce cytokinů je kritériem pro úroveň poškození tkáně. Čím více jich je, tím větší je poškození tkáně. Proč se snaží snížit teplotu? Snížit stupeň poškození tkání a u mnoha nemocí je velmi silný, aby se zabránilo nebezpečným fyziologickým změnám v těle. Nelze tedy jednoznačně říci, zda je nutné srážet teplotu nebo ne – tak se tělo brání infekci, včetně ochranné reakce, při které se zvyšuje hladina produkce cytokinů. Takže ano, silná imunitní reakce je spojena s cytokinovými bouřemi a dalšími problémy. A její majitel může potřebovat očkování více než někdo se slabou imunitou, protože vakcína uvádí tělo do stavu připravenosti na setkání s konkrétním virem. Neříkáme, že vakcína 100% zabrání onemocnění, to není pojistka, ale oslabí ho – sníží míru poškození tkání, což znamená, že zlepší prognózu, zkrátí dobu trvání onemocnění a urychlit obnovu.

— To znamená, že s koronavirem u lidí uhasíme imunitní odpověď – je to dobré, ne?

– Ve skutečnosti ano, protože když teplota klesne na stupnici, práce ostatních orgánů a systémů je narušena. Vezměte prosím na vědomí: lékaři používají protizánětlivé léky – glukokortikoidy, které zastavují rozvoj zánětu a cytokinové bouře a oslabují imunitní odpověď. Tato dvojí situace je typická nejen pro boj s covidem. Když máme SARS nebo chřipku, koupíme si v lékárně popíky proti nachlazení s aspirinem nebo paracetamolem – jsou protizánětlivé, snižují interakci buněk imunitního systému. Zbavíme se tedy nepohodlí, pojistíme se proti nežádoucím účinkům, ale zároveň snížíme účinnost imunitního systému. Přísně vzato, my sami prodlužujeme dobu nemoci.

— Ukazuje se, že koronavirus je pro člověka se slabou imunitou méně nebezpečný?

— Víte, kdy lidský imunitní systém vůbec nefungoval? Během Leningradské blokády. Na pozadí hrozného hladovění bílkovin se imunitní reakce nevyvinuly a lidé zřídka dostali nachlazení. Kdy tedy imunitní systém funguje nebo nefunguje? Nechceme onemocnět, ale ve skutečnosti jsou kritéria pro fungování imunitního systému v projevu nemoci: horečka, rýma a kašel.

— Obavy z očkování, a ještě více z přeočkování, znějí takto: „očkování zvýší intenzitu imunity.“

Toto je naprostá nevědecká hloupost. Imunitní systém mele miliony antigenů denně. Je nemožné poslouchat všechny ty příběhy o zásahu do imunitního systému očkováním – nezáleží na tom, jaký virus se do těla dostane, vždy to funguje.

A i kdybychom to měli možnost měřit, v situaci infekčních nemocí to moc nepomáhá. Účinnost imunizace i proti chřipce, natož koronaviru, je stále neznámá. Protože měříme pouze protilátky – je to poměrně jednoduché a cenově dostupné. Úroveň buněčné odpovědi je obtížněji měřitelná, ale stále možná. To bylo provedeno v USA a Izraeli během studie postvakcinační imunity. U chřipky ukázali velmi zvláštní věc – úroveň posuzované T-buněčné imunity u velkého počtu lidí nekorelovala s úrovní ochrany. V žádném případě. Tzn., že imunita T-buněk je z hlediska parametrů výborná, ale to se neshodovalo s úrovní chřipky v populaci.

Naši impotenci v této věci lze přičíst tomu, že imunologie je relativně mladá věda, je jí pouhých 140 let. Zjevně ještě úplně nerozumíme tomu, jak imunitní systém funguje. Empiricky jsme však za 225 let od prvního očkování proti pravým neštovicím dospěli k naprosté jistotě, že předchozí expozice oslabenému nebo usmrcenému patogenu stále vede k ochraně těla – vymýcené neštovice, úspěch v prevenci dětské obrny, Q horečky, žluté zimnice a mnoho dalších nemocí dokazuje, že tato cesta je správná.

—Už nepochybujeme, že primovakcinace chrání před nemocí nebo jejím těžkým průběhem. Ale byli lidé, kteří na začátku očkovací kampaně byli očkováni třikrát i čtyřikrát, mohli používat různé vakcíny, dosáhli hladiny protilátek 4000 a měli z toho velkou radost.

— Ale zároveň mohli také onemocnět, i když v mnohem mírnější formě: u žádného z nich se nevyvinula stejná závislost na protilátkách a cytokinová bouře. Úmrtnost pacientů očkovaných proti chorobám způsobeným bakteriemi je prakticky nulová, způsobená viry – jednorázová, včetně nového koronaviru.

13 nejnebezpečnějších míst pro koronavirus

— A přesto, je mnoho protilátek dobrých nebo špatných?

Jsem si jistý, že je zbytečné sledovat protilátky. Protože ještě nevíme, jestli je to dobře nebo špatně, když jich je hodně. Dříve se jejich hromadnému měření po očkování nikdo nezabýval. Byli prostě očkováni, v případě potřeby přeočkováni, aby se stimuloval mechanismus imunologické paměti. A vždy to fungovalo. Nebo téměř vždy.

A my nevíme proč: protože tělo očkovaného rychleji porazí patogen nebo mu protilátky pomohou rychleji se vrátit do původního stavu – rychleji se obnoví stav homeostázy? Imunitní systém je totiž zodpovědný za víc než jen obranu. Existují dvě formy imunity – vrozená a získaná. Získané – protilátky, cytotoxické lymfocyty, které by měly zabíjet cizorodé patogeny.

Je to jejich hladina, která odráží intenzitu reakcí imunitního systému. Lidé s dobrou vrozenou imunitou jsou vážně nemocní. A pak vyvstává další důležitá otázka: proč potom získaná imunita? Ve skutečnosti mohou být protilátky potřeba i k tomu, aby bylo možné co nejrychleji vyčistit postižené ohnisko, aby se obnovila původní tkáňová struktura – aby se vrátila do původního stavu. Tělu je jedno, jestli obsahuje patogen nebo ne. Zároveň v nás sedí miliardy patogenů. Nejjednodušší příklad: dítě mělo v dětství plané neštovice, dospělo a vyvinulo se u něj astma. Lékaři ho začali léčit glukokortikoidy a dostal pásový opar (svědivé puchýře po planých neštovicích). A to na pozadí snížené imunity vylezl virus planých neštovic, který celých těch 40 let seděl v neuronech míchy.

—Když je starší člověk očkován, imunitní odpověď je slabá. A mladí lidé si často stěžují na příznaky, dokonce i ti, kteří byli nemocní, si stěžují na výrazné projevy nemoci, i když krátkodobé. Protože mladí lidé mají silnější imunitu, říká se nám. Znamená to, že starší člověk má slabou imunitní odpověď a potřebuje přeočkování více než mladí lidé?

— To, že imunita s věkem slábne, je dobře známo, ale s věkem slábnou i procesy regenerace tkání, to znamená, že protilátek je málo a zotavení s jejich pomocí je obtížné. Proto možná ano, starší lidé potřebují přeočkování více. Ale asi souhlasím s těmi, kteří si vedlejší účinky očkování vysvětlují tím, že mnozí, kteří je mají, se již s koronavirem setkali a při opětovném setkání pociťují ostrou reakci těla.

— Kterou vakcínu je lepší očkovat znovu – stejný „Sputnik“ nebo je lepší zvolit například „KoviVac“?

— Pamatujte, že výrobci KoviVac původně řekli, že se jedná o vakcínu pro přeočkování. Pak na to nějak zapomněli. Pro ochranu proti nám známým infekcím, včetně virů, není rozdíl – jste přeočkováni stejnou vakcínou jako poprvé, nebo jinou. Ale pro ty, kteří o tom pochybují, brzy Centrum. Gamalei uvolní intranazální vakcínu. A je ideální pro přeočkování: způsob podání léku mění reakci těla. Při parenterálním podání (injekce) se tvoří protilátky IgM a IgG. Při aplikaci léku na sliznici se na ní tvoří protilátky IgA. Zde budou perfektně fungovat jako záchytné stanice přímo u vstupní brány viru (na sliznici horních cest dýchacích). Na povrchu sliznice budou tyto protilátky přetrvávat asi čtyři měsíce. Myslím, že přechod na intranazální vakcíny nám poskytne větší míru ochrany před průnikem viru do organismu a dobrý výsledek přinese kombinace již existujícího parenterálního očkování a přeočkování s připravovanou intranazální formou vakcíny.