Výskyt Wagnerovy choroby mezi populací není dostatečně vysoký. Nejčastěji se s touto nemocí potýkají zástupci žen. Mezi dětmi a dospívajícími je prevalence této patologie asi dva lidé na sto tisíc populace. Mezi dospělými se toto číslo pohybuje v rozmezí dvou až pěti osob na sto tisíc obyvatel.
Podstatou Wagnerovy choroby je, že v důsledku zánětlivých a degenerativních procesů se zvyšuje slabost svalového systému. V důsledku toho nemocný člověk nemůže plně udržovat svou fyzickou aktivitu, což s sebou nese výrazné snížení kvality jeho života. Kromě toho, když jsou vnitřní orgány zapojeny do patologického procesu, existuje vysoká pravděpodobnost narušení funkční aktivity dýchacího a kardiovaskulárního systému, jakož i gastrointestinálního traktu. Přibližně čtyřicet procent nemocných s nevhodně zvolenou léčbou umírá v prvních dvou letech na respirační selhání nebo střevní krvácení.
V současné době neexistují přesné údaje o tom, proč se Wagnerova choroba vyvíjí. Předpokládá se, že jedním z hlavních impulsů k jeho vzniku je přenesená virová infekce. Svou roli zde přitom hrají pikornaviry, chřipka, cytomegalovirus a mnoho dalších. Někteří vědci se domnívají, že nejen viry, ale také některé typy bakterií, jako je beta-hemolytický streptokok, mohou způsobit tuto patologii.
Navíc progresivní svalová slabost v kombinaci s dalšími klinickými projevy může být důsledkem genetické predispozice. Mezi další predisponující faktory patří nadměrné vystavování organismu ultrafialovým paprskům, přecitlivělost na užívané léky, traumata, autoimunitní poruchy, očkování a tak dále.
Klasifikace dermatomyozitidy zahrnuje následující možnosti:
- Primární varianta nebo idiopatická – příčina jejího výskytu zůstává nejasná;
- Juvenilní varianta – vzniká s rozvojem onemocnění v dětství;
- Paraneoplastická varianta – charakterizovaná kombinací svalového poškození s nádorovými procesy.
Kromě toho může být Wagnerova choroba akutní, subakutní a chronická. Akutní forma je charakterizována rychlou progresí klinického obrazu se zvyšujícím se poškozením svalů, kůže, cév a vnitřních orgánů. U subakutní formy jsou příznaky onemocnění méně výrazné. Chronická forma je doprovázena pomalými projevy, které nevedou k výraznému zhoršení celkového stavu nemocného.
Příznaky dermatomyozitidy
Poměrně často tento patologický proces debutuje kožními příznaky. Projevují se na prstech, kůži dlaní a také na extenzorových plochách kloubů hyperemických skvrn pokrytých bohatým peelingem. Kromě toho se mohou objevit erytematózní léze a šupinaté uzliny na očních víčkách, lícních kostech a také v nasolabiální oblasti. Kůže se vysuší a jejich stratum corneum zesílí. Často se vyskytují pavoučí žíly, stejně jako depigmentované nebo hyperpigmentované oblasti. Charakteristický je vývoj zvýšené křehkosti a pruhování nehtových plotének.
Výskyt svalové slabosti na horních a dolních končetinách, stejně jako na krku, je jedním z hlavních klinických projevů. Nemocný kvůli tomu nemůže plně vykonávat své obvyklé pohyby, například držení hlavy při vstávání z postele. Nebezpečí vzniká, když se do patologického procesu zapojí dýchací a polykací svaly. V důsledku toho je řeč pacienta narušena, má potíže s polykáním potravy. Poškození bráničních a mezižeberních svalů vede k inhibici plicní ventilace s následným rozvojem respiračního selhání.
Mohou být přítomny příznaky jako zánět spojivky oční bulvy, sliznice dutiny ústní a orofaryngu. Poměrně často jsou zaznamenány bolesti a otoky v kloubech, kvůli nimž je také omezena motorická aktivita. Často se nachází kalcifikace měkkých tkání, která se projevuje výskytem podkožních uzlů nebo povrchových plátů.
Příznaky z jiných vnitřních orgánů nejsou tak časté. Mohou zahrnovat různé poruchy kardiovaskulárního systému, gastrointestinálního traktu, ledvin a tak dále.
Diagnóza Wagnerovy choroby
Diagnostika Wagnerovy choroby se skládá ze souběžného klinického obrazu a také z řady laboratorních a instrumentálních výzkumných metod. Mezi laboratorní metody patří obecné a biochemické krevní testy, imunologické krevní testy. Může být provedena muskuloskeletální biopsie, elektromyogram a rentgen dýchacího systému.
Léčba svalové slabosti
Hlavními léky pro léčbu tohoto onemocnění jsou systémové glukokortikosteroidy, jejichž dávkování se volí pro každého pacienta individuálně. Pokud selžou, lze použít imunosupresiva.
Metody prevence
Hovořit o metodách prevence je poměrně obtížné kvůli nejasné etiologii tohoto onemocnění. Doporučuje se vyvarovat se zvýšenému slunečnímu záření, infekčním onemocněním a tak dále.
Přečtěte si také:
Psycholog a hubnutí
Infantilismus u dítěte, rysy výchovy
Postní menu, 4 místa, kde se můžete v postní době velmi chutně najíst
Faryngitida u malých dětí
Folie na hubnutí diskuze
Svaly a hubnutí
Právo rodiny na vytoužené dítě
Napumpujeme lýtka na léto, 11 nejlepších cviků na doma
Hubnoucí pobyty v lázních
Zumba tanec pro milovníky fitness
Náplast na koleno
Vztahy, když si potřebujete odpočinout
Žíly informace
Zdravé mohou být i klobásy a pizza, dáváme 5 receptů, které vám pomohou přežít práci na dálku
Cviky na břišní tuk
SARS, jak neonemocnět v novém roce
Je možné se nakazit stresem Vědci říkají ANO Jak se zde nezbláznit
6 důvodů, proč udělat test DNA
Karpální tunel rameno
Magnetické oční linky, tajemství magnetického vzhledu