Wellness kultura se stala nedílnou součástí našich životů: mnoho lidí začíná a končí svůj den meditací a používá ji jako způsob, jak se vypořádat s úzkostí. Navzdory obrovskému množství výzkumu a prokázané účinnosti této praxe se vědci domnívají, že někteří by se jí přesto měli zdržet – v zájmu vlastního zdraví.
Stále více lidí po celém světě začíná pravidelně praktikovat meditaci. Vzácný telefon obyvatele obchodního města se obejde bez aplikace (nebo dokonce několika) k provádění této prastaré praxe. Okamžitě vyvstává otázka: je meditace skutečně univerzálním lékem na úzkost, stres a pochybnosti o sobě?
Navzdory tomu, že se k nám tato meditace dostala od pradávna a má bohatou historii, vědci stále pokračují ve studiu jejich vlivu na lidský mozek. Zatímco většina profesionálů zdůrazňuje pozitivní aspekty praxe, experimentální psycholog Miguel Farias byl jedním z prvních, kdo veřejně hovořil o negativních důsledcích této techniky.
Farias, který se věnoval studiu vlivu meditace na člověka a zhodnotil všechna díla věnovaná této problematice za posledních 40 let, dospěl k závěru, že asi 8 % meditujících se potýká s negativními důsledky praxe. Během meditace může člověk zažít zvýšenou úzkost, deprese, stres a dokonce i halucinace.
Stojí za zmínku, že Farias není jediný, kdo v tuto chvíli věnoval pozornost. Již v roce 1977 vydala Americká psychiatrická asociace prohlášení, v němž radí výzkumníkům v oblasti meditace, aby zhodnotili nejen její příznivé účinky, ale také negativní účinky. Mluví o tom i buddhistické písmo o meditaci, které varuje, že její nesprávné provádění může způsobit nestabilitu, zmatenost a neklid mysli.
Na otázku, proč může mít tato technika negativní důsledky, stále neexistuje jednoznačná odpověď. Mělo by být jasné, že meditační techniky byly vyvinuty, aby stimulovaly změnu vědomí, prožívaly sebe jiným způsobem a vyzývaly své obvyklé já. Nebylo cílem vytvořit něco příjemného a dát pocit blaženosti. Existují dokonce praktiky, které žádají lidi, aby si představili svou vlastní smrt, představili si setkání s mrtvolou a představili si proces jejího rozkladu. Očekávalo se, že to v člověku vyvolá strach a znechucení, umožní mu zapomenout na světské starosti.
V moderním světě se lidé obracejí k meditaci za jiným účelem: chtějí se cítit lépe, zmírnit stres a vyrovnat se s tlaky společnosti. V tomto případě vyvstává otázka, za jakých podmínek bude meditující čelit negativním důsledkům praxe.
Takové zprávy mohou vyděsit ty, kteří denně meditují a skutečně v nich najdou klid, ale vědec nabádá, aby nedělali ukvapené závěry. Jde o to, že znalosti lidstva o vlastním vědomí jsou stále dosti omezené, takže zjištění by měla lidi pouze informovat o existenci takového problému.
Tento objev je pouze prvním krokem k úplnému studiu meditace v její celistvosti. Cílem vědců je říci lidem o možných důsledcích a vysvětlit jim, že pomocí této praxe rozhodně nepůjde vyléčit jakýkoli problém.