Proč se některým podaří tréninkem rychle zhubnout nebo nabrat svalovou hmotu, zatímco jiní vynaloží spoustu úsilí, času a energie, změní jídelníček, ale kýžený výsledek zůstává nedosažitelný? „Musíš se víc snažit“ není vždy správná odpověď. Geny jsou zodpovědné za mnoho věcí v lidském těle: řekneme vám, jak určují stravovací návyky.
Elena Saliková, konzultantka společnosti MyGenetics,
odborník na výživu, sportovec Centra olympijské přípravy a trenér
Každý z 20 000 genů nese informaci o dědičnosti a do jisté míry určuje fyzické a psychické vlastnosti člověka. Při narození dostává člověk soubor genů, který obsahuje všechny informace z předchozích generací, včetně rizik různých nemocí, dále sklon k rychlému přibírání a pomalému hubnutí, odmítání některých potravin.
Kdysi byla k přežití nezbytná predispozice rychle přibrat na váze a pomalu se loučit s kilogramy – hlad se snáze zvládal. Dnes tato funkce pravděpodobně nezachrání život, ale může ublížit. Kdo je však varován, je ozbrojen – na základě výsledků genetické studie si můžete sestavit jídelníček a vybrat trénink tak, aby „hlas předků“ nezasahoval do dosahování vašich cílů.
Genetický test umožňuje pochopit, jak se určitý gen projevuje a co s tím lze dělat. Konkrétně: jaká dieta a typ stravy bude optimální, jaké produkty jsou nejužitečnější, zda se vyplatí domluvit si dny půstu, nebo jde o záměrně neefektivní strategii.
Kromě toho můžete s výsledky bezpečně jít do posilovny: test ukazuje, jaký druh sportu se doporučuje s ohledem na individuální vlastnosti (pro sílu, vytrvalost nebo rychlost), s jakou intenzitou a v jakou dobu stojí za to uchýlit se k fyzickému aktivitu.
Jak to funguje v reálném životě? Například polymorfismus v genu MC4R ukazuje na zvýšený pocit hladu a výraznou tendenci k nadváze v důsledku přejídání. U této genové varianty se doporučuje dodržovat intervaly mezi jídly maximálně čtyři hodiny.
Genotyp pro gen ADRB2 s polymorfismem ukazuje na pomalou rychlost výdeje energetických zásob s výraznou predispozicí k abdominální obezitě. Při jeho zjištění je nutné vydržet mezi jídly alespoň 6-7 hodin. Při zohlednění genotypů obou genů by intervaly mezi jídly měly být 3,5-4 hodiny, přičemž je velmi důležité do každého jídla zařadit zdroj bílkovin, aby se dříve dostavil pocit sytosti. Pomocí získaných výsledků je sestaven základ jídelníčku s podrobnostmi, v jakou denní dobu je nutné přijímat bílkoviny, sacharidy a tuky. Na základě tohoto doporučení nebude těžké sestavit jídelníček.
Účinnost stravy založené na DNA byla prokázána již v roce 2010 American Heart Association. Použití vědeckých pokroků je spolehlivý a šetrný způsob, jak pečovat o své vlastní zdraví.