Všichni víme, že znečištěné ovzduší může vyvolat onemocnění tělesných orgánů, zejména průdušek, plic a horních cest dýchacích. Negativně ale působí i na psychiku. Studie ukazují, že znečištěné ovzduší zvyšuje riziko sebevražd a depresí. Vědci z UCL zjistili, že řešení tohoto problému by mohlo významně snížit celosvětovou míru deprese.
Shromáždili data ze 16 zemí a popsali, co bylo zjištěno jako vyšší úrovně znečištění ovzduší nejen spojené s vyšší mírou depresí a sebevražd, ale pravděpodobně i kauzálním faktorem.
Škodlivé účinky znečištění ovzduší
V posledních letech rostou obavy z dopadu znečištění ovzduší na životní prostředí a lidské zdraví. Nový výzkum ukázal, že škodí i naší psychické pohodě. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dodržet přípustný limit znečištění 10 mikrogramů jemných částic na metr krychlový. Mělo by být považováno za bezpečné.
Rostou však obavy, že limit EU 25 mikrogramů na metr krychlový (to je 2,5násobek bezpečného limitu doporučeného WHO) ohrožuje zdraví lidí. Četné studie již prokázaly, že znečištěné ovzduší je příčinou několika nemocí, jako je rakovina plic. Výzkum také zjistil, že znečištění ovzduší je jedním z 10 hlavních rizikových faktorů úmrtí na světě.
Znečištění ovzduší je navíc spojeno se systémovým a kognitivním vývojem u dětí a každoročně přispívá k úmrtí půl milionu dětí mladších pěti let v důsledku infekcí dýchacích cest. Navíc je známo, že znečištěné ovzduší zvyšuje u některých populací riziko infarktu. Psali jsme o tom, které orgány jsou tímto environmentálním problémem nejvíce postiženy.
Nyní existují nové důkazy, které dokazují jeho negativní roli v duševním zdraví. Již dříve bylo zjištěno, že některé neuropsychologické problémy, jako je demence, mohou být zhoršeny znečištěním ovzduší. Studie vědců z Kalifornské univerzity ale potvrdila jeho roli jako příčinného faktoru deprese a dokonce i sebevražd. Bylo zjištěno, že lidé, kteří žijí dlouhou dobu ve znečištěných oblastech, mají o 10 % vyšší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi. Na pozadí emisí škodlivých látek do ovzduší bylo podstatně více sebevražd. Údaje naznačují, že tato čísla nesouvisejí s osobními nebo socioekonomickými faktory, což posiluje argumenty pro znečištění přímo ovlivňující duševní zdraví.
Bylo spočítáno, že na každých 10 mikrogramů znečišťujících látek na metr krychlový za období tří dnů se zvyšuje riziko sebevraždy o 2 %. Tato zjištění jsou důležitá pro zdůraznění nebezpečí, které znečištění ovzduší představuje pro duševní zdraví a dokonce i úmrtnost.
Tyto údaje pravděpodobně ovlivní budoucí emisní předpisy, zejména z výfuků automobilů. To pravděpodobně povede ke snížení „bezpečné“ hranice a pomůže chránit fyzickou a duševní pohodu lidí.
Přečtěte si také náš materiál o tom, jak budou naše děti trpět globálním oteplováním.