Tatiana Bateneva / zdravotní informace
V noci ze soboty na neděli se Rusko opět přepne z letního na zimní čas a posune se tak o hodinu zpět. Jsou takové houpačky nebezpečné pro naše zdraví?
Systém „překladu šípů“, ve kterém se přechod na „letní“ čas provádí začátkem dubna a na „zimní“ – koncem října, u nás funguje od roku 1997, do r. 1996 Rusko se vrátilo k zimnímu času na konci září, a ne poslední říjnovou neděli, jako v celé Evropě.
Zastánci přepínacích šipek jsou si jisti: to přináší velké úspory elektřiny a energetických nosičů. Podle oficiálních údajů se tak ročně ušetří až 4,4 miliardy kilowatthodin elektřiny. To znamená asi 0,5% z celkového množství spotřebované elektřiny a v přepočtu na jednoho Rusa – 26 kilowatthodin za rok. Pokud tento údaj porovnáte s údaji vašeho elektroměru, pak uvidíte, že pro nás není tak velký, ale obecně pro ekonomiku významný. V jiných zemích však tvrdí, že ušetří až 2 % elektřiny.
Najdou se ale i odpůrci překladu. Někteří vědci se domnívají, že toto opatření vede k narušení vitálního rytmu „bdělosti –
spánek“, vede k nucenému buzení Rusů o půl roku o hodinu dříve a k nepřirozenému rytmu práce v podzimně-zimních měsících. Ve skutečnosti tyto argumenty neobstojí v kritice, protože naše tělo je pouze geneticky přizpůsobeno měnícím se denním rytmům v cyklu léto-zima. Naši předkové po tisíce let vstávali v létě dříve a chodili spát později, v zimě po dokončení polních prací naopak vstávali později a chodili spát dříve, jakmile se venku setmělo.
Je však známo, že lidé se dělí na „skřivany“, „sovy“ a „holubice“. První chodí brzy spát a brzy vstávají, druzí rádi ráno spí a chodí spát později a třetí snadno mění svůj denní rytmus jedním nebo druhým směrem.
– Nespokojenost některých lidí s takovými změnami se týká psychologických jevů stereotypního chování, – vysvětluje Anatolij Laktionovič Zhuravlev, doktor psychologie, ředitel Psychologického ústavu Ruské akademie věd. – Takové stereotypy nejsou založeny na znalostech, ale na nedobrovolném, neústupném
analýza chování.
V zásadě jsou stereotypy pro lidskou povahu nezbytné a velmi ekonomické: nemusíte se pokaždé namáhat, abyste učinili to či ono rozhodnutí – stereotyp bude fungovat sám. U většiny lidí se tato klišé snoubí s flexibilitou chování – schopností je v případě potřeby snadno změnit. U někoho je ale stabilita stereotypů vyšší, je pro něj obtížnější něco změnit v obvyklém běhu věcí. Obvykle se tato rigidita zvyšuje u lidí určitých profesí spojených s kontrolou nad ostatními nebo s věkem. Často se přitom odvolávají na to, že změna času má špatný vliv na jejich zdraví, narušuje normál
sen.
– K restrukturalizaci těla při přechodu hodin na letní nebo zimní čas dochází velmi rychle, za 1-2 dny, – říká profesor Semjon Isaakovich Rapoport, vedoucí oddělení chronomedicíny a nových technologií
na klinice vnitřních nemocí Moskevské lékařské akademie. Sechenov. – Pro starší lidi s těžkými chronickými nemocemi nebo malé děti může být trochu obtížnější se mu přizpůsobit. Je třeba se o ně starat – aby byl přesun času plynulejší, startovat za pár dní – o 10-15 minut denně. Musím ale říct, že strach z faktu přesunu do jiné doby je pro zdraví mnohem významnějším faktorem než samotný přesun. Neměli byste se bát – naše tělo se samo přizpůsobuje zimním podmínkám, změnám denních hodin. Kromě toho miliony lidí denně létají letadly, překračují časová pásma, ale na tyto změny si opravdu nikdo nestěžuje.
Těm, kteří pociťují určité nepohodlí, doporučuji užívat přípravky s melatoninem – „hormonem spánku“, který reguluje všechny rytmy našeho těla. V Rusku je lék na jeho základě registrován jako prášek na spaní, který se prodává
v lékárnách bez lékařského předpisu. Lze jej ale také vzít při pohybu po planetě z jednoho časového pásma do druhého a při změně času. V tomto období pomůže vyhnout se poruchám spánku.
Diskuse o tom, zda je dobré nebo špatné přejít na sezónu, je tedy nejspíš jen oblíbeným tématem těch, kteří rádi děsí ostatní nebo sbírají body ve veřejném mínění. V každém případě od roku 1908, kdy bylo v Anglii poprvé zavedeno letní počítání.
za účelem úspory a racionálnější distribuce elektřiny během dne“, nepřenášejí se odpůrci této kauzy. Stejně jako příznivci.
Poprvé byly hodiny nastaveny o hodinu dopředu v létě a o hodinu zpět v zimě ve Spojeném království v roce 1908. Myšlenka šetřit energetické zdroje pohybem šipek patří americkému státníkovi, jednomu z autorů Deklarace nezávislosti USA, Benjaminu Franklinovi. V samotných Spojených státech se letní čas používá od roku 1918.
V současné době používá režim letního času více než 110 zemí od Kanady po Austrálii a téměř všechny evropské země. Současný časový systém v Rusku se používá pouze v devíti ze všech zemí světa. Některé země opustily přechod na letní a zimní čas, včetně řady bývalých sovětských republik: Estonsko, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Kazachstán, Gruzie, Kyrgyzstán.
Poprvé v Rusku byl přechod na letní čas realizován 1. července 1917 v souladu s výnosem prozatímní vlády. V zimě byly hodiny převráceny. Dne 16. června 1930 byly dekretem Rady lidových komisařů ručičky hodin posunuty o hodinu dopředu oproti standardnímu času a poté již nebyly posunuty zpět. Země začala žít a pracovat po celý rok, hodinu před přirozeným denním cyklem. Tato doba získala název „mateřství“. Země na něm žila více než 50 let. Letní čas se v SSSR obnovil 1. dubna 1981, ale již ve vztahu k mateřskému času. To znamená, že od té doby v létě jsme začali žít o dvě hodiny dříve než standardní čas. Současný systém překladu šipek existuje od roku 1997.
Health Info radí:
Pokud se bojíte nepříznivého vlivu překladu šipek na vaši pohodu, pomozte si:
1. „Rozložte“ překlad v čase a během 3-4 dnů posuňte obvyklou denní rutinu o 10-15 minut. To platí zejména pro děti, ale ty budou jen rády, když jim dovolíte jít večer spát o něco později a ráno vstávat později.
2. V těchto dnech trávit více času venku, chodit, hrát si s dětmi.
3. Nejcitlivějším doporučují lékaři několik dní užívat adaptogeny, jako je tinktura z Rhodiola rosea nebo melatoninové přípravky.
nasha-kozha/
voda/