Všechna pravda a mýty o nemoci XXI století – alergie

Mýtus 1: Hlavní příčinou senné rýmy je chmýří topolu

Mnozí věří, že k exacerbaci onemocnění dochází na jaře a v první polovině léta, kdy vše kvete a topoly jsou pokryty chmýřím. Ale sama o sobě není příčinou rozvoje onemocnění. Jedná se pouze o přepravu malých druhů pylu z větrem opylovaných rostlin. Pokud se v období od dubna do května objeví rýma, kýchání a svědění, pak se s největší pravděpodobností tyto příznaky rozvinou na pylu stromů a keřů – břízy, olše, vrby, jasanu, jilmu atd.

V létě kvetou obiloviny – kostřava, modrásek, gaučák, žito, timotejka, jílek aj. Ale od začátku srpna až do nástupu prvního mrazu trpí alergici negativními účinky ambrózie a pelyňku.

Mýtus 2: Alergie je dědičné onemocnění a neprojevuje se s věkem

Existují totiž vědecky ověřená fakta o dědičné predispozici k alergiím. U párů, kde oba rodiče trpí tímto onemocněním, se riziko narození dítěte se stejnou patologií zvyšuje na 70-80%. To ale vůbec neznamená, že když má táta přecitlivělost na rajčata, tak na stejnou zeleninu bude mít reakci i dítě. Jeho tělo může reagovat na úplně jiné potraviny. A kdo si myslí, že když alergií netrpěl od dětství, tak se s ní nepostaví, je na velkém omylu.

Podle odborníků se alergeny mohou hromadit v těle a nakonec vyvolat vývoj negativních důsledků. Některé léky, potraviny s chemickými přísadami, čisticí prostředky mohou dobře způsobit rozvoj onemocnění.

Mýtus 3: Hlavní příčinou nemoci jsou nehygienické podmínky

Mnoho lidí se domnívá, že čím aktivněji a častěji dům uklízí, tím větší šanci mají chránit se před nežádoucími alergickými reakcemi. Údajně je tato nemoc pouze partií asociálních živlů žijících v nevyhovujících hygienických podmínkách. Ve skutečnosti je vše přesně naopak. Vědci našli souvislost mezi růstem bohatství občanů a čistotou ve městech se zvýšeným rizikem alergií. Na základě toho předložili svou „teorii vlivu hygieny“. Podle této teorie nedostatek kontaktu těla s antigeny „uvolňuje“ imunitní systém. Už nepotřebuje být stále ve střehu a čelit obrovskému množství hrozeb, v důsledku čehož začne právě za tuto hrozbu považovat ty nejneškodnější proteiny.

Mýtus 4: Alergie se projevuje pouze jako rýma, kýchání a svědění očních víček

Všechny výše uvedené příznaky jsou totiž nejčastějšími projevy pollinózy neboli tzv. alergické rýmy, která je často zaměňována s nachlazením, což ztěžuje diagnostiku a předepisování léčby. Ale v některých případech, stejně jako při absenci terapie, se vyvine kašel, bolest v krku, dušnost, astmatické záchvaty a astma. Když se alergeny dostanou do těla potravou, objevují se kožní vyrážky – kopřivka, ekzémy, různé formy dermatitidy. U některých typů přecitlivělosti může člověka trápit bolest hlavy, aftózní stomatitida. Proces může zahrnovat i kardiovaskulární systém s rozvojem alergického akutního koronárního syndromu.

Mýtus 5: Pokud je alergie dočasným jevem, může být ponechána bez léčby

Ve skutečnosti tato nemoc není vůbec neškodná. Pokud tomu necháte volný průběh, může to vést k rozvoji velmi vážných komplikací. Zejména chronická rýma může způsobit sinusitidu, zánět středního ucha, tvorbu polypů a cyst. Dalším negativním důsledkem hypersenzitivity je pylové astma. Jednou z nejnebezpečnějších komplikací alergie je anafylaktický šok, jehož doba rozvoje se pohybuje od několika sekund až po hodiny od začátku kontaktu s alergenem. V 10–20 % případů končí smrtelně. Pokud jde o alergickou dermatitidu, existuje takový typ jako Lyellův syndrom. Způsobuje těžké poškození kůže, srdce, jater, ledvin a dalších orgánů. Ve 25–30 % případů vede ke smrti pacienta.

Mýtus 6: Je možné odstranit pouze příznaky nemoci, ale ne její příčinu

Toto tvrzení je částečně pravdivé. Vědci ještě plně nepronikli do podstaty hypersenzitivity, do procesu jejího vzniku a rozvoje. Vzhledem k tomu, že onemocnění je nejčastěji chronické a není spojeno s požitím infekce, odborníci doporučují používat metody, které mohou působit dlouhodobě. Pacientovi se doporučuje změnit svůj životní styl, své návyky, a pokud tato opatření nepřinesou pozitivní výsledek, přesunout se do regionu s jiným klimatem.

Existují specifické formy imunoterapie, které mohou jak snížit závažnost příznaků, tak zcela odstranit přecitlivělost. Nezobrazují se ale každému, navíc je taková léčba spojena s rizikem rozvoje anafylaktického šoku. Léčba je navíc dlouhá a vyžaduje pravidelné návštěvy lékaře.

Mýtus 7: Vyšetření lékařem a léčba jsou velmi drahé

Samozřejmě, když odeberete vzorky na všechny možné alergeny, tak to bude stát pohádkové peníze. Nejčastěji se ale podezření na přecitlivělost na konkrétní antigen objeví u specialisty již při prvním rozhovoru s pacientem. Po položení řady otázek a obdržení odpovědí na ně lékař odešle pacienta na nezbytné vyšetření a testování, aby zjistil látky, které způsobují rýmu, slzení, svědění a další příznaky.

Připravte se na alergickou sezónu předem. Asi měsíc před propuknutím senné rýmy navštivte lékaře na alergen-specifickou imunoterapii. Nejprve odborník určí, které antigeny přecitlivělost způsobily, a poté provede sérii subkutánních injekcí. To umožní tělu postupně „zvyknout“ na alergen a snížit závažnost příznaků.