Vylepšená verze sebe sama
V loňském roce bylo celosvětově zveřejněno na internetu přibližně 24 miliard selfie. V Kalifornii dokonce otevřeli selfie muzeum, kde si každý může udělat dokonalý záběr v neobvyklé scenérii, a na internetu se objevily četné kurzy, které slibují, že vás naučí, jak se správně fotit. Ale i s ideálními externími daty existuje riziko, že se fotka nebude líbit, protože při focení sebe člověk v duchu porovnává obraz v záběru s tím, jak by chtěl vypadat, se svým vlastním „super-já“.
Plastický chirurg Boris Paskow z kliniky v New Jersey komentuje: „Selfie nás dělají sebekritičtějšími. Často mi pacienti přinesou své fotografie do telefonu a říkají: „Podívej, jak velký mám nos!“. Zdá se, že si neuvědomují, že selfie nejsou skuteční my a realita se může velmi lišit od toho, co vidíme na obrazovce.“
Vzdálenost a úhel snímání skutečně ovlivňují to, jak na fotografii vypadáme. Ve studii vědců z Rutgers New Jersey School of Medicine a Stanford University bylo zjištěno, že selfie pořízené na délku paže (přibližně 30 cm) mají o 30 % širší nos než portréty pořízené ze vzdálenosti 1,5 m.
Pro odstranění tohoto „selfie efektu“ byly dokonce vyvinuty speciální programy pro odstranění zkreslení. Ani to však fanouškům „self-shooting“ nestačilo: četné aplikace, které vám umožňují retušovat fotografické nedostatky, jsou pravidelně na prvním místě, pokud jde o počet stažení. Ztenčením nosu, rozšířením očí, zvětšením úst, odstraněním vrásek a vyrovnáním tónu pleti můžete dosáhnout dokonalého výsledku a být spokojeni sami se sebou – alespoň na obrázku.
Selfie jsou pro nejisté
Co se skrývá za dokonalými fotografiemi na sociálních sítích? Skupina vědců z britské Nottingham Trent University a indické Thiagarajar School of Management zjistila, že šílenství po selfie je spojeno s akutní potřebou sebeprosazení.
Lidé, kteří se neustále fotí, si nejčastěji nejsou jisti sami sebou a snaží se potěšit ostatní. Respondenti, kteří se chtěli cítit sebevědoměji a upoutat pozornost pomocí selfie, připojit se k týmu a stát se duší společnosti, byli ještě více online a jejich pocit sebe sama v reálném světě se zhoršil.
Studie z University of York ukázala podobné výsledky: ukázalo se, že mladí lidé a dívky, kteří si selfie pořizují, se obecně cítí hůř než ti, kteří je nefotí. Jsou úzkostnější a považují se za méně hezké ve srovnání s těmi, kterým jsou selfie lhostejné. A vědci z Ohio State University dokonce odhalili, že lidé, kteří se neustále fotí, mají nedostatek empatie – schopnosti cítit a rozumět druhým.
Nebezpečný koníček
Pro některé se záliba selfie nestává jen hrou, ale destruktivní vášní. 19letý Angličan Danny Bole se dostal do titulků britských médií, když se pokusil spáchat sebevraždu poté, co si uvědomil, že nemůže získat dokonalou fotku sebe sama. Trávil tím 10 hodin denně, šest měsíců téměř nevycházel z domu, přestal chodit do školy, začal rapidně hubnout a nakonec začal stesk „tlumit“ antidepresivy.
Další britský student, Junayd Ahmed, pořídí 200 selfie denně a považuje fotku za neúspěšnou, pokud dostane méně než 600 lajků. Kvůli svému netriviálnímu fotografickému koníčku vážně vylepšil svůj vzhled: vstříkl si výplně do brady, čelistí, lícních kostí a rtů, napumpoval botox pod oči, nasadil fazety na zuby, vytetoval obočí a zmrazil podkožní tuk. Není žádným tajemstvím, že mnoho dívek vylepšuje svůj vzhled stejným způsobem, jen aby vypadaly dokonale na selfie na jejich Instagramu.
Takové případy se stávají tak běžnými, že Americká psychiatrická asociace bije na poplach a chystá se obsedantní touhu neustále si pořizovat selfie na seznam duševních poruch. V angličtině už byl pro tento neduh vymyšlen speciální název – selfitis.
Profesor David Veal, psychiatr z londýnské nemocnice Priory Hospital, potvrzuje: „Dva ze tří pacientů, kteří ke mně přicházejí s tělesnou dysmorfickou poruchou (duševní poruchou, při které se člověk extrémně zajímá o nedostatky svého těla), trpí neustálá potřeba pořizovat si selfie.“
Co vědci doporučují těm, kteří se příliš rádi fotí? Nezapomínejte na realitu – podívejte se na svět kolem sebe, přesuňte těžiště pozornosti ze sebe na to, co se děje kolem a užívejte si daný okamžik. Když na sebe míříte fotoaparátem chytrého telefonu, je tak snadné přehlédnout něco opravdu důležitého, co zůstane v zákulisí.
Filmové hvězdy, televizní moderátoři, astronauti, prezidenti a dokonce i papež František navždy zapsali svá jména a tváře do historie moderní portrétní fotografie – selfie.
Průzkum, který provedla americká sociologická společnost mezi 1 190 respondenty v srpnu 2018, ukázal, že většinu milovníků selfie tvoří lidé ve věku 18 až 34 let.
82 % mladých lidí si alespoň jednou za život pořídí selfie a zveřejní je na sociálních sítích.
Ve věkové kategorii 35–54 let je takových lidí 63 % a mezi lidmi staršími 55 let 44 %.