Nový přístup k rodičovství
Děti mají v dnešní společnosti mnohem více práv než v předchozích desetiletích či staletích. Větší pozornost je věnována jejich duševnímu stavu, kvalitě vztahů s rodinou, spolužáky, učiteli. Děti a teenageři jsou žádoucími spotřebiteli zboží a služeb od vzdělávacích hraček a značkového oblečení až po zahraniční univerzitní přípravné programy.
Moderní rodiče kladou mnohem větší nároky na kvalitu vzdělávání ve školce a škole a jsou ochotni platit více peněz za zboží a služby. Rychleji reagují na případy šikany ze strany vrstevníků nebo agresivní chování učitele. Mění se i povaha rodinných vztahů. Pod vlivem populárních teorií o rodičovství se dospělí postupně vzdalují autoritářskému stylu. Na jeho místo přichází vzájemná důvěra a dokonce i přátelství.
Snem mnoha dětí je pochopení a odpuštění maminek a tatínků, kteří s nimi rádi tráví čas a se kterými můžete sdílet to nejintimnější. Rodiče ale věnují dítě i svým vlastním záležitostem. Na jednu stranu je to indikátor důvěry, na druhou stranu navazování příliš neformálních vztahů s dítětem, které vedou k stírání hranic jedince.
Jaké je nebezpečí přátelství mezi rodiči a dětmi?
Na první pohled se může zdát, že přátelství s vlastním dítětem je nejlepší formou vztahu rodiče a dítěte. Dcery jsou hrdé na to, že jsou „kamarádkami“ svých vlastních matek, a mohou s nimi diskutovat o všem – oblečení, práci i jakýchkoliv aspektech vztahů s muži. A synové rádi tráví spoustu času se svými otci a dokonce i ve společnosti svých přátel.
Tato situace není tak neškodná, jak se zdá. V první řadě dochází k narušení hranic a hierarchie ve vztahu mezi dítětem a jeho otcem či matkou. Tím, že ho rodič zasvěcuje do nejintimnějších stránek vlastního života, z něj v předstihu udělá „dospělého“ a seznámí ho s některými nepříjemnými návyky, např. skrýváním neslušných činů před druhým rodičem. Navíc v komunikaci mezi dítětem a rodičem dochází k porušování odstupu, což vede ke vzorci chování přijatelnému ve vztahu k vrstevníkovi, nikoli však k otci či matce.
Případy přátelství mezi dítětem a rodičem mohly vzniknout jako reakce na autoritářský rodičovský styl charakteristický pro předchozí generace. Matky a otcové neměli čas zabývat se duševní organizací dítěte, za hlavní ukazatele blahobytu bylo považováno zajištění jídla a oblečení. Malá pozornost byla věnována výchově a duševnímu rozvoji. Nejčastěji se matky a otcové, kteří byli docela mladí, když se narodilo, snaží s dítětem spřátelit.
Přátelské vztahy mezi rodičem a dítětem mají kromě důvěry a porozumění i takové úskalí, jako je přípustnost známosti až hrubosti vůči matce či otci. Takové chování vypadá nepřirozeně, protože dítě vidí rodiče jako svého vrstevníka. Ale ve skutečnosti je takový rodič sám poněkud infantilní „velké dítě“.
Mohou být rodiče se svými dětmi skutečně přáteli?
Dnes stále více lidí uznává nepřijatelnost autoritářského modelu výchovy, ve kterém dítě nemělo svůj vlastní názor a bylo povinno ve všem poslouchat své starší. Extrémní jsou ale i příliš přátelské vztahy mezi rodičem a dítětem. Samozřejmě je potřeba dítě milovat, chápat a dávat mu cenné rady do života.
Ale aby dítě mohlo brát ohled na názory dospělých, musí pro něj být autoritou. Pokud si k němu rodič dovolí infantilní chování, pak ho dítě nebude respektovat. Lidé si váží přátelské komunikace a respektují své přátele, ale když se rodič považuje za rovnocenného s dítětem, stává se s ním „na stejné úrovni“ a přestává být autoritou.
Rovnocenná komunikace mezi dítětem a rodičem je možná pouze tehdy, když první z nich již vyroste a založí vlastní rodinu. Dítě nebo teenager může komunikovat na stejné úrovni pouze s vrstevníky a matka a otec musí být významnými a autoritativními dospělými, vůči nimž je třeba dodržovat odstup a podřízenost. Rodič by neměl pouštět žáka základní školy nebo teenagera do intimních detailů jeho osobního života nebo složitého vztahu se šéfem.
Matka nebo otec, kteří s malým dítětem navštěvují zábavné akce pro dospělé a věnuje ho všem aspektům svého života bez výjimky, mu vlastně provádějí medvědí službu, zbavují ho jeho vlastní autority. Potřebuje být pozorný k potřebám dítěte a jeho životu ve škole či školce. Musí také hájit své zájmy, chránit a pečovat.
Láska a přijetí nemají nic společného s neposlušností a rozmazáváním osobních hranic. Když dítě vyroste, jeho vztah k rodičovské rodině se může posunout na novou úroveň. Už není možné nutit dospělého, aby žil na stejném území s matkou nebo otcem, chodil spát ve 21 hodin nebo kontroloval domácí úkoly. Pokud se rodič stále snaží kontrolovat každý svůj krok, pak mluvíme o manipulaci, a ne o výchově.
Závažnou chybou ve výchově je také touha být nejlepším přítelem nezletilého dítěte a mít s ním důvěrně známý vztah. Ve vztazích mezi rodiči a dítětem musí být přítomna úcta a láska, ale také musí být dodržován určitý odstup, aby děti naslouchaly názorům dospělých a zároveň získávaly vlastní zkušenosti a respektovaly hranice jednotlivce.
Přečtěte si také:
Erytropoetin (Erytropoetin)
Průlom v léčbě Alzheimerovy choroby, nový lék
Našel vysvětlení vysoké nakažlivosti koronaviru
Jak zhubnout 20 kg diskuze
Kašel s obstrukční bronchitidou u dítěte
Hubnutí s projímadlem diskuze
Zhubnout tuk nabrat svaly
Výživa po odstranění štítné žlázy, tipy, recepty
Top 5 nebezpečných lidových receptů, nebezpečí otravy a další
Zastaveni hubnuti
Pět neobvyklých, ale jednoduchých jídel od Jennifer Garner
Dieta pro onemocnění kloubů
ALISON GOPNIK, Aspoň se někdy přinuť myslet jako dítě
Domácí fitness, tvarování a kalanetika
Dietní recepty na grilování, hubnutí v sezóně pikniků
Neoprenové triko na hubnutí
Bolesti ramene pri cviceni
Migréna u dětí, jak dosáhnout remise
Velké rodiny mají nižší riziko onemocnění rakovinou
Postoj lidí k životu