Jak se projevuje novoroční nálada

Odpověď našli dánští vědci. Pravda, studovali spíše vánoční náladu, protože v Dánsku jsou hlavním zimním svátkem Vánoce. Výsledky jejich výzkumu ale můžeme aplikovat na Nový rok, protože atributy obou svátků jsou přibližně stejné: vánoční stromky, girlandy, hračky, dárky a očekávání zázraku.

Vědci z Kodaně pozvali k účasti na experimentu dvě skupiny lidí. První jsou rodilí Dánové, kteří Vánoce milují a pravidelně je slaví. Druhou skupinu tvořili imigranti z Turecka, Indie, Pákistánu a Iráku, kteří neměli žádné vánoční tradice – a tomu odpovídající náladu.

Účastníci byli posláni na funkční MRI přístroj, kde jim byly během skenování zobrazeny snímky a zaznamenána aktivita oblastí mozku. Celkem účastníci viděli 84 obrázků: nejprve šest obrázků s vánočními stromky, girlandami a hračkami, poté šest obyčejných fotografií a tak dále několikrát. Vědci tvrdí, že účastníky nekrmili perníčky ani jim nenalévali vaječný koňak (tradiční vánoční nápoj vyrobený z mléka, vajec a rumu). Úkolem vědců bylo zjistit, zda vánoční obrázky mají nějaký vliv na mozek.

Jak se ukázalo, ano. Fotografie s vánočními atributy zaujaly obě skupiny – aktivovaly zrakovou kůru více než fotografie z běžného života. Ale „vánoční nálada“ byla nalezena pouze v mozcích Dánů: jejich aktivita motorického a premotorického kortexu, parietálního laloku a primárního somatosenzorického kortexu se změnila z prázdninových obrázků.

Vědci zatím přesně nechápou, jak systém, který aktivuje sváteční náladu, funguje. Jedna věc je však jasná: u lidí, pro které je důležité slavit Vánoce (v našem případě Nový rok), jeden typ svátečního vybavení mění mozkovou aktivitu.

Mozek, jak víte, má neuroplasticitu – schopnost vytvářet nová nervová spojení pod vlivem zkušeností a dojmů. Pokud tedy nemáte dostatek silvestrovské nálady, můžete ozdobit vánoční stromeček právě teď (pokud jste tak ještě neučinili) a dlouho se na něj dívat – právě včas, abyste probudili pocit svátků do Nového Silvestr.

Nový rok a deprese

Když prostě není novoroční nálada, není to nic. Ale co když jsou prázdniny upřímně rozrušené? Mohlo by to vést například k exacerbaci deprese?

Ukazuje se, že ano. Mezi tři hlavní negativní emoce spojené s blížícími se svátky patří úzkost, bezmoc a pocity osamělosti. A k rozvoji symptomů deprese často vede přesvědčení, že všichni kolem se mají dobře, mají skvělé plány na novoroční svátky – všichni kromě vás.

V roce 1999 Kanada analyzovala údaje od 55 pacientů, kteří byli o vánočních svátcích přijati na psychiatrickou pohotovost. Většina z nich svůj stav popsala jako depresivní. Pro 40 % lidí byl důvodem globální pocit osamělosti, pro 38 % neschopnost být s rodinou.

Nepříjemné pocity spojené s prázdninami se mnoho lidí snaží přehlušit alkoholem. A tady je velké riziko, že to přeženeme: v období Vánoc a Nového roku vědci zaznamenávají prudký nárůst úmrtí spojených s otravou alkoholem.

Pokusy o úmyslné ublížení si a sebevraždy kolem Vánoc a Nového roku jsou ale spíše vzácné. Možná lidé stále v hloubi duše doufají, že po prázdninách začnou nový život a problémy se vyřeší sami. Bez čekání na vánoční nebo novoroční zázrak však upadají do ještě větší sklíčenosti – v období po svátcích dramaticky narůstá počet sebevražd.

Kdy je čas přestat věřit na Santa Clause?

Studie v Kanadě zjistila, že děti si kolem sedmého roku života začínají uvědomovat, že kouzelník s taškou dárků neexistuje. Ve věkové skupině od osmi do 11 let na Ježíška stále věří téměř polovina dětí a po 16 letech už na něj nevěří nikdo. /p>

Vědci se domnívají, že je dobré s přibývajícím věkem přestat věřit svému dědečkovi: ukazuje to, že člověk dokáže oddělit fiktivní pojmy od reality. To znamená, že má dobře vyvinuté kritické myšlení a bude se rozhodovat na základě faktů, není snadné ho oklamat. Víra v Santa Clause přitom nijak nesouvisí s rozvojem představivosti a tvůrčích schopností.

Co se týče pocitu úžasu, zmiňovaná kanadská studie nás uklidňuje: již ve věku 7-12 let se učíme chápat kouzelníka s dárky jako příjemnou entitu, která rozzáří svátky a naladí a zároveň uvědomit si, že je to všechno fikce.

Dovolená a kila navíc

Tradičně se věří, že během prázdnin průměrný člověk přibere alespoň pár kilogramů. Je to skutečně tak a je snadné shodit přebytečná kila po skončení prázdnin?

Vědci sledovali kolísání hmotnosti téměř dvou set Američanů v průběhu roku, přičemž zvláštní pozornost věnovali období, kdy všichni slaví Vánoce. Aby byl obrázek úplný, zabraly dlouhé období před a po prázdninách – od poloviny listopadu do začátku ledna (v USA je tímto obdobím další velký svátek – Den díkůvzdání).

Odhady přírůstku hmotnosti o prázdninách se ukázaly být přehnané – průměrný Američan přibral do února pouze půl kila (ve srovnání s říjnem).

Co je ale zajímavé je, že vědci následující říjen převážili účastníky experimentu. A zjistili, že kila nabraná během jara a léta nezmizela! A další prázdniny jsou již před námi – což znamená dalších 500 gramů váhy navíc.

Ukazuje se tedy, že lidé o prázdninách tolik nepřibírají – navenek je to nepostřehnutelné, proto nemá moc smysl „hubnout“. Každý rok ale k loňské sadě přibude jedno kilo navíc – a za tucet let můžete být překvapeni, když najdete pár kilo navíc, které přišly doslova „z ničeho“.

Živý vánoční stromeček nebo umělý?

Mnoho lidí si myslí, že živý smrk je jedinou možnou volbou pro plnohodnotný pocit z dovolené. Ponechme stranou ohledy na životní prostředí, ale pojďme zjistit, který strom je pro zdraví lepší – skutečný nebo umělý?

V roce 2011 vědci ze State University of New York analyzovali jehličí a kůru živých smrků, které chovali doma zaměstnanci vzdělávací instituce. A ve 26 vzorcích našli 53 různých druhů plísní!

Většina nalezené plísně byla na seznamu potenciálních alergenů. To vysvětlovalo, proč o svátcích propukají respirační příznaky – lidé kýchají, kašlou, teče jim z nosu. Někdo by si mohl myslet, že se jedná o sezónní vlnu SARS – ale ne, jedná se o alergii na vánoční stromek. Vědci pro tuto reakci dokonce přišli se speciálním názvem – syndrom vánočního stromku (syndrom vánočního stromku).

Ale umělý plastový smrk, navzdory obavám ochránců životního prostředí ohledně obsahu olova v něm, byl uznán jako bezpečný pro všechny kromě rodin s malými dětmi.