Osm hodin práce týdně udrží duševní zdraví nezaměstnaných

Velký příspěvek k životu a zdraví (fyzickému i duševnímu) člověka má jeho práce a stres způsobený nepříznivými pracovními podmínkami může často negativně ovlivnit jeho pohodu. Například kognitivní funkce může být narušena noční směnou a nedostatkem spánku a těžká duševní práce zvyšuje riziko diabetu 2. typu.

Nezaměstnanost může zároveň negativně ovlivnit zdraví. Proto je důležité najít určitou rovnováhu mezi stresovými podmínkami způsobenými zpracováním a nezaměstnaností – dobou placené práce, která je optimální pro lidské zdraví. Rozhodli se tak vědci vedení Daigou Kamerāde z University of Cambridge.

Analyzovali data shromážděná během devíti let (od roku 2009 do roku 2018) v rámci projektu UK Household Longitudinal Study: do vzorku bylo zahrnuto téměř 85 000 lidí ve věku 16 až 65 let. U každého účastníka studie byly k dispozici opakovaně shromážděné informace o zaměstnání (dostupnost zaměstnání obecně a přibližný počet odpracovaných hodin týdně) a také informace o duševním zdraví a spokojenosti se životem – také několikrát shromážděné. Jako vedlejší proměnné brali vědci v úvahu pohlaví, věk, rodinný stav, počet dětí, rodinný příjem, diagnostikovanou nemoc a odpovědnost za péči o člena rodiny – všechny tyto informace byly v analýze zohledněny.

Analýza ukázala, že i minimální práce (1 až 8 hodin týdně) byla spojena s vyššími výsledky v oblasti duševního zdraví (a v důsledku toho nižším rizikem rozvoje duševních onemocnění) než žádná práce (p < 0,05). . Zajímavé je, že tento efekt byl pozorován u nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních žen (ty, které nemohou pracovat z důvodu mateřské dovolené, úrazu, nemoci nebo péče o příbuzného) au nezaměstnaných mužů. U ekonomicky neaktivních mužů byl pozorován významný vliv na zlepšení duševního zdraví pouze při pracovním týdnu 32 a více hodin. Pokud jde o spokojenost se životem, u nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních mužů se tento ukazatel zvýšil pouze s pracovním týdnem do 16 hodin nebo více než 24 hodin a u žen z 20 na 24 hodin.

Pokud jde o optimální pracovní týdny pro duševní zdraví pro lidi, kteří již pracují, výzkumníci nebyli schopni najít důležité korelace. Ve srovnání se standardním pracovním týdnem (36 až 40 hodin) nebyla kratší pracovní doba spojena s lepším duševním zdravím. Práce od 8 do 16 hodin byla zároveň spojena s nižšími ukazateli duševního zdraví u mužů a totéž bylo pozorováno u žen, které pracovaly více než 40 hodin týdně (opět oproti standardnímu 36-40hodinovému pracovnímu týdnu p>

I když vědci nebyli schopni najít optimální počet pracovních hodin týdně pro duševní zdraví mezi těmi, kteří již pracují, prokázali, že minimální zaměstnanost může pozitivně ovlivnit stav nezaměstnaných nebo ekonomicky neaktivních lidí. To druhé je podle autorů důležité zohlednit při současném vývoji technologií. Podle nedávných studií by kvůli automatizaci mohlo ve vyspělých zemích zaniknout 9 až 47 procent pracovních míst. Proto může být pro duševní pohodu občanů nezbytné zajistit minimální množství placené pracovní doby.

Jedna z nejvyšších mír přepracování na pracovišti je v Japonsku, kde se japonský výraz pro „karoshi“ (過労死) označuje jako náhlá smrt z přepracování. Aby se zabránilo příliš odpovědným pracovníkům, aby zůstávali pozdě večer a poškozovali si své zdraví, vyvinuli japonští inženýři speciální dron, který odhání zaměstnance s překročenou dobou pobytu, na konci pracovního dne k nim přilétá a hraje hudbu.

Elizaveta Ivtushok