„Hej, kam jdeš?!“ Tuto větu už asi slyšel každý. Často se můžeme setkat s agresí lidí na ulici, v metru nebo v obchodech. Co když je ale agresivní člověk vaším šéfem a vy s ním prostě musíte trávit slušné množství času? Koneckonců, pokud se v jiných situacích setkáte s agresí jednorázově, pak stále musíte najít přístup se svým šéfem.
Jak si udržet duševní rovnováhu a nezbláznit se?
Pravidlo 1. Nemůžete to prostě vzít a v reakci se nerozzlobit
Agrese často mluví o ochraně. Pomocí hněvu nebo křiku se člověk snaží od něčeho izolovat. Zde jde především o to, abyste tuto agresivní vlnu sami nezachytili. Pokud budete situaci agrese řešit podle principu „klín vykopne klínem“, riskujete ztrátu možnosti řešit konflikty jinými metodami. Zkuste se nadechnout a vydechnout. Jak řekl mistr Oogway v karikatuře Kung Fu Panda: „Tvoje myšlenky jsou jako kruhy na vodě, příteli. Ve vzrušení jasnost mizí, ale pokud necháte vlny uklidnit se, odpověď bude zřejmá. Když šéf řekne vše, můžete odpovědět klidným tónem: „Jsem připraven vysvětlit, proč jsem to udělal a ne jinak.“
Zahrajme si jinou situaci: Šéf: „Co je tohle? Co jsi udělal)? Proč ten projekt vypadá jako hovno?!“ Pokud ve slovech agresivního šéfa nebylo nic konstruktivního, pak je to nejen možné, ale je třeba o tom říci asi toto: „Nejsem připraven (a) pokračovat v konverzaci tímto tónem nyní, ukaž mi nároky objektivním způsobem. Přímo na mé činy. Jinak to považuji za nekonstruktivní obvinění v agresivní formě.
Pravidlo 2. Předstírejte, že jste astronaut
Ano, není to překlep.
Představit si sebe jako astronauta ve skafandru znamená komunikovat se svým šéfem čistě formálně. Je vhodné přejít na SMS nebo instant messenger. Ale bez přímého osobního kontaktu. Bude tedy šance alespoň trochu omezit tok negativity vaším směrem.
Ve skutečnosti je práce jen jednou z mnoha oblastí života. V práci se nemusíte kamarádit ani mít příjemnou atmosféru. Někdy je práce jen práce. Někdy by to nemělo být považováno za nic jiného než soubor úkolů, které plníte, a jejich dokončení přináší peníze. Vše záleží na vašich životních hodnotách a prioritách.
Pravidlo 3. Přestat dokazovat
Každý den slyšíte větu: „Jste jeden z nejhorších zaměstnanců. Jakýkoli úkol plníte tak špatně, že by ho lépe zvládla i moje babička. Jaký závěr lze z tohoto tvrzení vyvodit? To není férová kritika, ale jen sada nadávek vaším směrem. Šéf v tomto případě nepoukazuje na konkrétní fakta a argumentuje tím, v čem jste jako zaměstnanci špatní. Nepotřebuje dokazovat opak. Když je člověk naštvaný, je nepravděpodobné, že by slyšel něco objektivního.
Pravidlo 4. Proč zůstávat?
Když čelíte agresi několik měsíců nebo let v řadě, pak vyvstává otázka: „Proč zůstat?“ Proč se držíte této práce? Proč má toto místo tak silný význam, že snášíte toxického vůdce po dlouhou dobu?
V ruské realitě není fenomén jedových bossů novinkou. Dlouho bylo připájeno do žil lidí. Nechte vše na svém místě – budou to následky, které vám způsobí těžko napravitelné škody. Chronický stres, syndrom vyhoření, únava a v důsledku toho nemoc. Zamyslete se nad sebou, pokládejte správné otázky a udělejte rozhodnutí, které je pro vás výhodné.
Pravidlo 5. Nevydržím odejít
„Dost toho!“
Agrese vůdce přesto začala být toxická a systematická. Začal jsi být nemocný pořád. Buď bolí žaludek, nebo alergie… Padlo rozhodnutí: „Jdu pryč,“ jak kdysi řekl Jelcin.
Nebojte se odejít, protože když chcete, práci si vždy najdete. A co je nejdůležitější – netolerujte k sobě hrozný a neslušný postoj. Zasloužíte si jen to nejlepší!
Alexandra Geifman, kognitivně-behaviorální psychoterapeut, psycholog, autor
rozsáhlé psychologické kurzy pro podnikatele
a ti, kteří mají problémy v práci