PRO
Průměrná délka života v evropských zemích s vysokou spotřebou alkoholu je jedna z nejvyšších na světě. Ve Španělsku – 82,27 let, Francii – 81,84 let, Německu – 80,57 let, České republice – 78 let. Přitom průměrná spotřeba alkoholu na hlavu v těchto zemích se blíží té ruské – pokud máme 15 litrů ročně, pak ve stejné ČR – 13 litrů, ve Francii – 12,2, v Německu – téměř 12, ve Španělsku – 11.2. Země se spotřebou vyšší než 11 litrů na hlavu podle kritérií WHO jsou přitom považovány za „pijáky“.
Vědci prokázali, že i poměrně velké dávky alkoholu mohou být neškodné. Maximální bezpečná dávka podle kritérií WHO tedy není vyšší než 21 sklenic alkoholu na týden pro muže (ne více než 3 nápoje denně) a 14 nápojů týdně pro ženy (nebo ne více než 2 nápoje denně). Láhev vodky obsahuje 16 nápojů alkoholu a maximálně 3-4 nápoje povolené pro muže denně jsou 2 velké sklenice dosti silného 5stupňového piva (každý den!), 400 ml vína nebo 140-180 ml vodky popř. koňak. A 10 litrů čistého alkoholu bylo uznáno za bezpečné ročně.
Údaje z četných studií z posledních let přesvědčivě dokazují, že lidé, kteří konzumují mírné množství alkoholu, umírají na kardiovaskulární onemocnění méně často než ti, kteří nepijí vůbec. Zejména jejich riziko úmrtí na infarkt je téměř o 40 % nižší.
Stejný rozdíl v úmrtnosti mezi mírnými pijáky a těžkými pijáky nebo těžkými pijáky. Hovoříme o tzv. J-křivce, kdy s příchodem alkoholu do života člověka prudce klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění a následně se zvyšováním dávky postupně narůstá.
Proč alkohol snižuje výskyt aterosklerózy a riziko úmrtí na infarkt? Jedním z pravděpodobných důvodů je pokles syntézy fibrinogenu, který je jedním z hlavních účastníků procesu trombózy.
Takže denní příjem malých dávek alkoholu po dobu delší než 4 týdny pomáhá snížit obsah této látky o 0,2 g/l. U lidí, kteří často pijí červené víno, hladina klesá ještě více. Vysoká hladina fibrinogenu je přitom nezávislým rizikovým faktorem infarktu – zvýšení jeho hladiny o 1 g/l zvyšuje pravděpodobnost infarktu 2,5krát.
Pozitivní vliv alkoholu na další fáze tvorby trombu byl také zaznamenán – snížení agregace krevních destiček, snížení viskozity krve. Studie vědců ukázala, že alkohol vděčí za tyto pozitivní vlastnosti kombinace etylalkoholu a speciální směsi flavonoidů (resveratrol) a neflavonoidních polyfenolů, které jsou součástí tříslovin červeného vína a působí jako antioxidanty. Pozornost badatelů zvláště silně upoutal vysoký obsah látky flavan-3-olů (polymerizovaný prokyanid, což je kondenzovaný tanin). Tato sloučenina patří do skupiny flavonoidů a tvoří až 50 % celkového obsahu flavonoidů v červených vínech. Obsah flavan-3-olů byl obzvláště vysoký ve vínech vyrobených v jihozápadní Francii a italské Sardinii, kde byl 2-4krát vyšší než u suchých červených vín z jiných oblastí.
PROTI
Naše země je na 4. místě na světě, pokud jde o spotřebu alkoholu, a na 116. místě, pokud jde o průměrnou délku života. snažíme se vyrovnat, není menší než 3 litry za rok. 3 litry alkoholu je hodně. Průměrná délka života u nás přitom bude o 10 let nižší než evropský průměr a činí 70,1 roku a úmrtnost spojená s alkoholem je 5 (!) vyšší! Proto je před propagací alkoholických nápojů nejprve nutné snížit úroveň roční spotřeby a zvýšit průměrnou délku života o 10 let, jsou si mnozí jisti.
Výzkum se zabývá mírnou denní konzumací alkoholu u Evropanů. Jedna nebo dvě sklenice vína k večeři v jižních zemích nebo velká sklenice světlého piva ve střední Evropě – a je to. Data z výzkumů ukazují, že přes den jsme geneticky typičtější pro severský typ konzumace alkoholu – hodně pijeme o víkendech, tedy vypijeme za jeden nebo dva dny a překročíme i týdenní dávku. Bohužel v tomto případě nefunguje ochranný účinek alkoholu – při pití alkoholu „podle víkendového rozvrhu“ až intoxikace výrazně stoupá riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Je důležité si uvědomit, že vědci provádějí své výpočty na základě zkušeností z vyspělých evropských a severoamerických zemí, kde je kvalita alkoholu vždy nejlepší a pojem „padělaný alkohol“ v nich chybí. principu.U nás se podle různých údajů podíl padělaného alkoholu na trhu pohybuje od 15 do 20 %. Kontroly navíc ukazují, že kvalita ani licencovaného produktu ne vždy odpovídá schváleným standardům. Proto toxický účinek alkoholu na organismus u nás může být vyšší. Studie navíc prokázaly pozitivní vliv alkoholu na srdce a cévy, zatímco ostatní orgány zůstávají mimo rozsah. A marně, protože ve stejné vínomilovné Francii si problém alkoholického onemocnění jater a alkoholické cirhózy najednou vyžadoval státní zásah.
V Rusku podle Rosstatu tvoří 54,5 % veškerého zkonzumovaného alkoholu tvrdé nápoje. Vědci se ale shodují, že ne jakýkoli alkohol, ale pouze suché červené víno, má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Víno u nás přitom tvoří pouze 13,2 % trhu s alkoholem a většinu tvoří tradičně ne zrovna zdravá sladká a dezertní vína.
Ve Francii je situace opačná – lihoviny zaujímají maximálně 20 % trhu, víno – 62 %. Navíc bylo prokázáno, že antioxidační vlastnosti vína se výrazně zhoršují při přepravě, porušování teplotních a světelných podmínek, nadměrném používání konzervantů oxidu siřičitého – bohužel my, jelikož jsme daleko od výroby vína (i ruského), se potýkáme se všemi tyto faktory najednou.
Pít kvalitní alkohol není špatné. Zvlášť když to děláte správně.